Září 2009

Michael mi změnil život...

25. září 2009 v 7:49 | Angie |  Andělé
Michaelova smrt byla a je naprosto zbytečná. Nikdy se nemohu smířit s tím, že Dr. Conrad Murray Michaela zabil. Koho zajímá, že to bylo neúmyslné zabití? Bylo to zabití a to je rozhodující!!! Ale teď se tu nechci rozepisovat na téma Murray, ale na téma Michael...

Michael mi změnil život. Jeho přístup k lidem a k životu jako takovému mi pomohl pochopit spousty věcí a najít sebe samu.

Když Michael zemřel, tak jsem tomu nějak nechtěla věřit. Cítila jsem, že to je hloupost. Četla jsem to na netu ráno, než jsem šla do práce. Nějak mi to prostě nechtělo dojít. Nechtěla jsem to přijmout a dělala jsem, jako by se nic nestalo. Až v momentě, když jsem sledovala přímý přenos ze Staples Centra, kde právě probíhalo loučení s Michael - Králem Popu, mi to došlo. Přijala jsem to se vším všudy. Když Paris mluví k celému světu, jak byl její tatínek úžasný jsem brečela tak, až jsem se celá chvěla. Nemohla jsem to ustát. Malá Paris, ta malá Paris, která se skrývala před světem, aby byla chráněná vystoupila prvně a hned před celým světem a v tak smutný moment. Tehdy mě zlomila...

Po smrti Michaela jsem začala cítit větší touhu číst si o Andělích. Už jsem doma měla dvě knihy, ale neměla jsem je přečtené. Kupuji si jen od jedné autorky, protože ona je úžasná. Ty knihy jsem neměla přečtené proto, že se v nich dá číst i na přeskáčku. To znamená, že pokud máte nějakou otázku, můžete libovolně otevřít knížku a někam vložit prst. Já tak dostala odpovědi. Ale, jelikož jsem jednu knížku půjčila kolegyni z práce a druhou mamince mého muže, tak jsem si šla koupit novou. Už jsem měla Pozemští Andělé, Léčení s Anděly a koupila jsem si Poselství Andělů a nyní jsem za dva dny přečetla Andělé. Pokud cítíte, že vás Andělé zajímají, tak si určitě nějakou knížku pořiďte a uvidíte, že vás to dostane. Spisovatelka je Doreen Virtue.

Andělé tu jsou s námi, stačí je jen požádat o znamení. Napíši vám co se mě nedávno stalo.

Byla sobota 29.8. 2009. Michael by měl ten den 51 narozeniny. Ten den k nám měla přijet Terinda321 a lina25 (znáte z fanklubu). Jela jsem jim naproti, a když jsem u nás stála na zastávce, tak jsem si tak pomyslela "Tak se Ti to Michaele povedlo. Dal jsi nás dohromady. Jestli pak jsi na sebe hrdý, že to vyšlo? Dej mi prosím znamení". Podívala jsem se na nebe a tam bylo z mraků obrovské pírko. Andělé zanechávají vzkazy i prostřednictvím pírek. Můžete je nacházet doma, v autě, prostě tam, kde by normálně nemohly být. Ale také na nebi. Nebo vám mohou nechat vzkazy. Písemné vzkazy na nebi. Nebo přímo Anděly, obličeje toho, koho potřebujete vidět.
Jednou jsem stála na terase a už byla tma. Letní teplý večer. Manžel se díval na televizi a já šla na terasu. Stála jsem tam a dívala se na nebe. V sobě jsem mluvila k Andělům. Prosila jsem je, jestli by mi mohli ukázat, jestli je Michael v pořádku. Jenže nic. Žádné znamení. Po chvilce jsem je požádala znovu a ode mne nalevo letělo letadlo. Jsem se za ním podívala a hned vedle toho letadla jsem viděla Michaelovu tvář. Bylo to jako fotka. Měl delší kudrnaté vlasy a byl ze strany. Jen obličej. Stála jsem jak opařená a užaslá údivem.
Běžela jsem pro foťák, ale tohle mi vyfotit nedovilo. Je z toho jen černá fotka, ani hvězdy tam nejsou, prostě nic.
Jenže já požádala Anděly znovu, že z toho jsem nepochopila, jestli je Michael šťastný, jestli mi mohou opět dát znamení. Po chvilce opět letělo letadlo a ukázalo na třech různých místech usmívající se rty. Byly to Michaelovy rty. A další letadlo, když letělo mi ukázalo Michaela se svým Bubles. Pro mne to bylo to nej znamení...

Samozřejmě jsem už mnohem dál. Učím se z knih o Andělích a umím už i komunikovat s Anděly. Jsem přihlášená do semináře, abych uměla víc naslouchat a komunikovat s nebeskými bytostmi.

Nejsem na fanklubu náhodou. Já nevím, jak jsem se registrovala. Jako by tu registraci za mne někdo udělal. Prostě jsem tam najednou byla. Lina a Terinda také nejsou náhodou, že jsme si tak přirostly k srdci. Teď, co vím jak to je v životě po životě, po tom, co jsem se naučila vím, že to je práce Michaela.

Andělé mohou být na více místech zároveň. Neobtěžujete je, naopak. Jsou velice šťastni, když vám mohou pomoci, když vás mohou udělat šťastnými. Nahoře není jednotlivec, ale už jako nebeské bytosti. Zpěvák, nebo herec... To se nahoře nerozlišuje. Prostě nebeská bytost. A je jen jeden jazyk. Jestli Čech, nebo ne se nerozlišuje...

Pokud vás někoho toto téma zajímá, tak mohu psát více mých zkušeností...

Nejnovější video k This is it...

25. září 2009 v 7:03 | Angie (autorky si vyhrazují autorská práva. Bez dohody předem nic nekopírovat!!!) |  Videa MJ
Doufám, že seženu lístky v předprodeji a potom probrečím celý film.

Když si uvědomím, jak moc se Michael těšil, jak byl šťastný, konečně opět šťastný...!!!...


Videa Michael Jackson

25. září 2009 v 6:45 | Angie (autorky si vyhrazují autorská práva. Bez dohody předem nic nekopírovat!!!) |  Videa MJ




Trailer k filmu This is it

25. září 2009 v 6:36 | Angie (autorky si vyhrazují autorská práva. Bez dohody předem nic nekopírovat!!!) |  Michael Jackson
Nevím jak se mám vyjádřit k pocitům, které mám. Kdykoli vidím toto video, tak přes slzy nevidím. Michael je tam tak úžasný. Tolik moc se těšil a teď nic! Najednou je konec. Píšu tento článeček a zároveň mi hraje trailer a Michael tam mluví... Má tak sametový hlas a s touhle smrtí se nesrovnám!!!



Manažer Franke DeLee, o smrti Michaela Jacksona(nyní v Češtině)

25. září 2009 v 6:28 | Angie (autorky si vyhrazují autorská práva. Bez dohody předem nic nekopírovat!!!) |  Michael Jackson
Manažer Franke DeLee, o smrti Michaela Jacksona
Frank DiLeo byl Michaelovým manažerem v letech 1984 - 1989 a opětovně se jím stal v březnu tohoto roku (2009), aby Michaelovi pomohl s organizací Londýnského comebacku.

Je to trochu jako ve filmu "Kmotr III." Právě, když jsi si myslel, že jsi mimo, tak tě Michael zavolal zpět. Jak jsi se cítil po Michaelově boku?

Michael mi zavolal před pár lety po návratu z Bahrainu. Potom byl v Irsku a ve Vegas. Bavili jsme se a později opět zavolal a bavili jsme se o filmových projektech. Chtěli jsme pracovat na několika scénářích. Potom uzavřel tento obchod s koncerty.
V březnu mi zavolal a řekl "Franku, potřebuji někoho s trochou zkušeností. Chtěl by jsi být opět mým manažerem a postarat se o všechny věci?
Odpověděl jsem, že určitě. Když jsem se k Michaelovi připojil, tak už bylo všechno podepsané.
Dr. Thome-Thome, o kterém nechci mluvit v tomto rozhovoru-se spletl v časovém plánu koncertů, o které se měl postarat, protože Michael nechtěl vystupovat víc, jak 2x týdně.

Věděl Michaelo tom, že se zavazuje k 50 koncertů?

Jednoznačně. Četl jsem smlouvu. Vím o minimálním a maximálním počtu koncertů.
Michaelův kontrakt přečetli 3 různí právníci, a též Dr. Thome. Chtěl překonat Princův rekord a zapsat se do Guinessovi knihy rekordů. On sám si vybral číslo 50. Byl by vyprodal 85 koncertů, ale snížil to na 50. To chtěl a to se i stalo.
Dr. Thome mu však naplánoval tři, nebo čtyři koncerty týdně. Upravoval a přesouval jsem datumy, aby to bylo pro Michaela přijatelnější.

Co jsi dělal od té doby, co jsi pro Michaela přestal pracovat?

Byl jsem v New Yorku s manažerem společnosti. Odešel jsem do ústraní, trávil jsem s mým synem a dcerou, když studovali. Moje děti si toho se mnou moc neužili, protože jsem byl stále na turné. Měl jsem pocit, že jim to dlužím. To trvalo 7 let. Nabízel jsem konzultace.
Vlastnil jsem část Tribeca Grill s Robertem De Nirem a dařilo se mi. V roce 2004 jsem ztratil zrak a podstoupil 6 operací, abych opět viděl. Byl to následek cukrovky.

Byl jsi při většině nácviků.
Na každém jsem byl. Michael byl na to dobře. Pracoval s Lou Ferrignem. Tancoval víc jak tři hodiny denně po cvičení. Byl připravený. Mnohokrát všechno sledoval a režoval.
Byly to písně co zpíval celý život. Nemusel tam být každý den. Poslední týdny přidal. V tu noc před smrtí přešel 10, nebo 11 písní.
Kenny Ortega byl dole u schodů. Všichni jsme se objali. Michael položil své ruce na naše ramena a odvedli jsme ho do šatny.
Michael řekl " Frank, jsem připravený. Udělám všech 50 koncertů, ať tě nenapadne, že ne".
Mluvili jsme o možnostech po 50 koncertech jít po stadionech.
Řekl " Frank, nikdy jsem nebyl šťastnější. Od doby co jsi zpět, jdou věci dobře. Vidím světlo na konci tunelu. Už jednou jsme to dokázali. Je náš čas, abychom to opět dokázali".
To bylo naposledy, co jsem ho viděl živého.

Lidi říkali, že Michael měl jen 50 kilo a nebyl v dobré kondici.

Ne, to je blbost. Neměl 50 kilo. Měl okolo 64 a jeho maximum je asi 70.

Říkáš, že
byl velmi sebejistý a připravený přijmout tu výzvu.

Věděl, že mu je 50 a ostatní tanečníci jsou mladí. Vybudoval si jistou formu, při které věděl, že to dokáže. Michael byl soutěživý chlapík. Mně je jedno, jestli máte 5 let, nebo 40. V tanci nepřekonáte Michaela Jacksona. Dřív, nebo později vám to natře. A k tomu se dopracoval.

Jak jsi se prvně dozvěděl, že je s Michaelem zle?

Zavolal mi fanoušek a říkal, že před Michaelovým domem je sanitka. Právě jsem obědval. Zavolal jsem Michaelovo asistentovi a zeptal se, co se děje. Řekl mi, že se něco stalo, a že tam jde. Tak jsem nasedl do auta a jel tam také. Když jsem přijel k bráně, tak mi řekli, že už jsou všichni pryč. Otočil jsem se a jel do UCLA (nemocnice). Když jsem byl ještě v autě, zavolal jsem Katherine a řekl jí, že se sejdeme v nemocnici.
Přišli jsme tam ve druhé místnosti pracovali s Michaelem. Takže jsem si myslel, že bude v pořádku. Potom vyšla sestřička, podívala se na mě, já na ní…skoro jsem odpadl. Její pohled mi řekl, že je konec, ale oni se snažili dokud nedorazila Michaelova máma.

To už tam byly i děti v druhé místnosti. Šel jsem dovnitř s doktorem a sociálním pracovníkem, abychom jim řekli co se stalo. A to jsou dvě věci, které už nikdy v životě nechci dělat. (promiňte chvilku, asi budu plakat). Dovolte mi napít se trochu vody.

Jak reagovaly děti?

Tak jak by jste čekali. Přiběhli ke mně, popadli mně a plakali a křičeli. Nakonec přišel Jermaine a La Toya, potom Randy… Sociální pracovnice s nimi mluvila. Po tu dobu jsem řešil novináře. Snažil jsme se udržet všechny mimo a zabezpečit ochranku.
V ten moment řekli, že děti chtějí vidět svého otce.
Michaela přemístili do místnosti a přikryli ho. Šel jsem dovnitř první, objal jsem ho, políbil a rozloučil jsem se. O 20 minut tak udělali i jeho děti a rodina.
Všichni zapomínají, ale Michael nebyl jen můj klient, ale byl mým přítelem. Vždy jsem s ním na základě toho jednal. Byli jsme přátelé v 80 letech, byli jsme přátelé, i když mne propustil. Vždy jsme byli přátelé.

Věděl jsi, že Michael měl problémy s léky?
Nevěděl jsem to. Vím, že byl jednou na léčení. V březnu jsem se ho na to ptal a reagoval velmi pobouřeně. Pověděl " Franku, myslíš si, že bych dělal něco, co by ohrozilo mé děti a opustil bych je? Nebuď směšný".
Co jsem na to měl říct? Přiznají se někdy závislí na svou závislost? Ne. Věřil jsem jeho slovům. Měl 50 let. Jak daleko ho můžete dotlačit? Nikdy jsem neslyšel, že by bral Propofol. Když jsem to slyšel v televizi, nemohl jsem tomu uvěřit.

Máš nějaký názor na dva doktory, které vyšetřuje policie? Dr. Arnolda Kleina a Dr. Konráda Murraye?

Michael chodil k Dr. Kleinovi roky. Nevím, jak poznal Dr. Murraye. Michael ho ke mně přivedl a řekl mi, že to bylo součástí dohody s AEG, že bude mít v Londýně lékaře a řekl, že on chtěl Dr. Murraye s tím, že je to jeho rodinný lékař.
Původní suma, kterou žádal byla nehorázná. Řekl jsem Michaelovi, že za ty peníze mu koupím celou nemocnici.
Zprávy uvedly, že AEG mu platili 150. tis. Dol. Měsíčně. To je to, co jsem odsouhlasil. Původně žádal astronomickou sumu. AEG nenajali lékaře. Byl to Michaelův lékař už měsíce. AEG mu jen pomohli s platbou dopředu. Lékař byl součástí rozpočtu.
Jednou jsem se s ním setkal. Chtěl jsem se ujistit, že Michael bere správné vitamíny. Gatorade, nebo G2 po koncertě. Říkal, že je kardiolog a já jsem mu řekl " Michaele, to je skvělé. Už jsem měl tři infarkty, sedm stehů na srdci. Jak v Londýně odpadnu, ten chlapík tam bude".
Dr. Murray byl poslední člověk, co viděl Michaela živého. Ano byl! Nikdo neví co se stalo v tom pokoji. Musíme počkat na výsledky toxikologických testů a pitvy. Vím, že první pitva ukázala, že Michaelovy orgány byly v dobrém stavu. Játra byly v pořádku a srdce bylo silné. Řekli, že neměl infarkt. Musela to být nějaká alergická reakce, a nebo se něco špatně nakombinovalo. Byla tam nějaká reakce.

Kde se tedy momentálně nacházíš?
Je tu pár věcí, které by měly být ujasněné. Musím se ujistit, že pozůstalost po Michaelovi bude spravovaná v souladu s tím, co vím. Byl jsem jmenovaný do vedení Sony/ATV Music Publishing. Takže tam mám jistou práci.
Michael napsal dopis, ve kterém mě jmenoval. Když odvolali Dr. Thomeho. Nastoupil jsem já a Joel Katz.

Zarmucuje tě, jak se rodinné nedorozumění propírá na veřejnosti?

Je to smutné v tom ohledu, že je tam mnoho chybných informací. Rodina nevěděla co se děje. Neviděli Michaela každý den, jako já. Byl si nejblíže se svojí matkou a jeho dětmi. Dal jsem mu osobní prostor, aby byl se svojí rodinou. Někteří z nich říkají věci, o kterých nic nevědí. Jsou to jen dojmy. Musí čelit faktu a udělat pár rozhodnutí.

Jaký byl Michaelův vztah s jeho otcem?

Joe byl jeho otec a to bylo, co Michael chtěl. Nechtěl vědět o žádných obchodech. Chtěl jen, aby byl jeho otcem. Chtěl být milovaný jako syn, ne jako produkt.

Bylo to tak někdy?

Nevím. Podívejte se na rozhovor s Joe Jacksonem u Larryho Kinga udělejte si úsudek. Byl to vykolejený vlak.

Musíš být stále v šoku. Michael vytvořil jednu z největších show vůbec. 27 milionová produkce (mluvíme v dolarech).
Prošel jsem si to celé s ním každý den. Je smutné, že lidi to nikdy neuvidí.
Ale nejpodstatnější věc je, že jsem ztratil mého přítele. To je pro mě podstatné. Ostatní věci jsou jaké jsou.

Odkud pochází tvá přezdívka "Tookie"?

Pochází z jména Tookie. Šéf policie v Pittsburgu se na mě přišel podívat, když jsem se narodil a nazval mně tak.
Když jsem se oženil, byl jsem Tukkie. Každý, kdo mě zná od dětství mi říká Tookie. A to, co mě poznali po svatbě mi říkají Tukkie.
Jsem ženatý 32 let. Jsem jediný chlap v hudebním byznysu , který nebyl na léčení a nerozvedl se.

This is it

14. září 2009 v 7:00 | Angie |  Michael Jackson
Co k tomu dodat, než jen to, že mi bolestí puká srdce, že bolestí na duši nemůžu dýchat, když vidím, jak byl v pořádku Michael. Mohl tady být ještě klidně 30 let i více, když vidíme jak jeho rodiče vypadají dobře na to, kolik jim je!!!




Manažer Franke DeLee, o smrti Michaela Jacksona

4. září 2009 v 14:31 | Angie |  Michael Jackson
Frank DiLeo bol Michaelovým manažérom v rokoch 1984 - 1989 a opätovne sa ním stal v marci tohto roku, aby Michaelovi pomohol s organizáciou londýnskeho comebacku.

Je to trochu jako ve filmu Kmotr III.Práve, keď si si myslel, že si mimo, zavolali ťa späť. Ako si sa ocitol opäť po Michaelovom boku? Michael mi zavolal pred niekolkými rokmi, po návrate z Bahrainu, potom bol v Írsku a vo Vegas. Porozprávali sme sa, zavolal potom opäť a bavili sme sa o filmových projektoch. Chceli sme spracovať niekolko scenárov. Potom uzavrel ten obchod s koncertmi. V marci mi zavolal a povedal: "Frank, potrebujem niekoho s trochou skúseností. Chcel by si ma opäť manažovať a postarať sa o všetky veci?" Povedal som: "Určite." Kým som sa k nemu pripojil, všetko už bolo podpísané. Dr. Thome Thome - o ktorom nechcem hovoriť v tomto rozhovore - sa pomýlil v časovom pláne koncertov, o čo som sa musel postarať, pretože Michael nechcel vystupovať viac ako dvakrát týždenne.

Vedel Michael o tom, že sa zaväzuje k 50 koncertom?

Jednoznačne. Čítal som zmluvu. Viem o minimálnom i maximálnom počte koncertov. Michaelovi kontrakt prečítali 3 rôzni právnici, a tiež Dr. Thome. Chcel prekonať Princov rekord a zapísať sa do Guinnessovej knihy rekordov. On sám si vybral číslo 50. Bol by vypredal 85 koncertov, ale znížil to na 50. To chcel a to sa i stalo. Dr. Thome mu však naplánoval tri alebo štyri koncerty týždenne. Upravoval a presúval som dátumy, aby to bolo pre Michaela prijatelnejšie.

Čo si robil odvtedy, čo si pre Michaela pracoval prvýkrát? Bol som v New Yorku s manažérskou spoločnosťou. Odišiel som do úzadia, trávil som čas s mojim synom a dcérou, kým študovali. Moje deti si toho so mnou vela neužili, pretože som bol stále na turné. Mal som pocit, že im to dlhujem. To trvalo 7 rokov. Ponúkal som konzultácie. Vlastnil som časť Tribeca Grill s Robertom DeNirom a darilo sa mi. V roku 2004 som stratil zrak a podstúpil 6 operácii, aby som opäť videl. Bol to následok cukrovky.

Sedel si na väčšine nácvikov. Na každom jednom. Bol na tom dobre. Pracoval s Lou Ferrignom. Tancoval viac ako tri hodiny denne po cvičení. Bol pripravený. Velakrát všetko sledoval a režíroval. Boli to piesne, čo spieval celý život. Nemusel tam byť každý deň. Posledné týždne pridal. V tú noc pred smrťou prešiel 10 alebo 11 piesní. Kenny Ortega bol dole pri schodoch. Všetci sme sa objali. Michael položil svoje ruky na naše ramená a viedli sme ho do šatne. A povedal: "Frank, som pripravený. Robím všetkých 50 show. Nech ťa ani nenapadne, že nie." Hovorili sme o možnosti po 50 koncertoch ísť po štadiónoch. Povedal: "Frank, nikdy som nebol šťastnejší. Odkedy si späť, veci idú opäť dobre. Vidím svetlo na konci tunela. Raz sme to už spravili. Je náš čas, aby sme to opäť dokázali." A to bolo naposledy, čo som ho videl živého.

Ludia vraveli, že Michael mal len 50 kíl a nebol v dobrej fyzickej forme. Nie, to je blbosť. Nemal 50 kíl. Mal okolo 64. A jeho maximum je asi 70.

Vravíš, že bol velmi sebaistý, pripravený prijať tú výzvu. Vedel, že má 50 a ostatní tanečníci sú mladí. Vybudoval si istú formu, pri ktorej vedel, že to dokáže. Michael je súťaživý chlapík. Mne je jedno, či máte päť rokov alebo 40, v tanci neprekonáte Michaela Jacksona. Skôr či neskôr Vám to natrie. A k tomu sa dopracoval.

Ako si sa prvýkrát dozvedel, že s Michaelom je zle?
Zavolal mi fanúšik a povedal, že pred Michaelovým domom je sanitka. Práve som obedoval. Zavolal som Michaelovmu asistentovi a spýtal sa, čo sa deje a povedal mi, že sa niečo stalo, a že tam ide. Tak som sadol do auta a šiel tam tiež. Keď som prišiel k bráne, povedali mi, že už sú všetci preč. Otočil som sa a šiel do UCLA a kým som bol ešte v aute, zavolala Katherine a povedal som jej, že sa stretneme v nemocnici. Prišli sme tam a v druhej miestnosti pracovali s Michaelom. Takže som si myslel, že bude v poriadku. Potom vyšla sestrička, pozrela sa na mňa a ja na ňu...skoro som odpadol. Jej pohlad mi povedal, že je koniec, ale oni sa snažili až kým nedorazila Michaelova mama. Vtedy tam už boli i deti, v druhej miestnosti. Išiel som dnu s doktorom a sociálnym pracovníkom, aby sme im povedali, čo sa stalo. A to sú dve veci, ktoré už nikdy v živote nechcem robiť. Prepačte chvílku, asi budem plakať. Dovolte mi napiť sa trochu vody.

Ako reagovali deti? Tak, ako by ste očakávali: pribehli ku mne, popadli ma, plakali a kričali. Nakoniec prišiel Jermaine a LaToya, potom Randy... Sociálna pracovníčka s nimi rozprávala. Za ten čas som riešil novinárov, snažil som udržať všetkých mimo a zabezpečiť ochranku. Vtedy povedali, že deti chcú vidieť svojho otca. Michaela premiestnili do izby a prikryli. Šiel som dnu prvý, objal som ho, pobozkal a rozlúčil sa. O dvadsať minút tak urobili i jeho deti a rodina. Všetci zabúdajú. Ale Michael nebol len môj klient, bol mojim priatelom. Vždy som s ním jednal na základe toho. Boli sme priatelia v 80. rokoch, boli sme priatelia, keď ma prepustil. Vždy sme boli priatelia.

Vedel si, že Michael mal problém s liekmi? Nevedel som. Viem, že raz bol na liečení. V marci som sa ho nato opýtal a reagoval velmi pobúrene. Povedal: "Frank, myslíš, že by som robil niečo, čo by ohrozilo moje deti a opustil by som ich? Nebuď smiešny." Čo som mal nato povedať? Priznajú si niekedy závislí svoju závislosť? Nie. Veril som jeho slovám. Mal 50 rokov. Ako ďaleko ho môžete dotlačiť? Nikdy som nepočul, že by bral propofol. Keď som to počul v televízii, nemohol som tomu uveriť.

Máš nejaký názor na dvoch doktorov, ktorých vyšetruje polícia, Dr. Arnold Klein a Dr. Conrad Murray? Michael chodil k Dr. Kleinovi roky. Neviem, ako spoznal Dr. Murraya. Michael ho ku mne priviedol a spomenul, že bolo súčasťou dohody s AEG, že bude mať v Londýne lekára a povedal, že on chcel Dr. Murraya s tým, že je to jeho rodinný lekár. Pôvodná suma, ktorú lekár žiadal bola nehorázna. Povedal som Michaelovi, že za tie peniaze mu kúpim celú nemocnicu.

Tlačové správy uvádzali, že AEG mu platili $150 tis. Mesačne. To je to, čo som odsúhlasil. Pôvodne žiadal astronomickú sumu. AEG nenajali lekára. Bol to Michaelov lekár už mesiace. AEG mu iba pomohli s platbou vopred, lekár bol súčasťou rozpočtu. Raz som sa s ním stretol, chcel som sa uistiť, že Michael berie správne vitamíny, čo mu dať, Gatorade alebo G2 po koncerte. Povedal, že je kardiológ a ja som povedal: "Michael, to je skvelé. Už som mal tri infarkty, sedem stehov na srdci. Ak v Londýne odpadnem, ten chlapík tam bude."

Dr. Murray bol posledný človek, čo videl Michaela živého. Áno, bol. Nikto nevie, čo sa stalo v tej izbe. Musíme počkať na výsledky toxikologických testov a pitvy. Viem, že prvá pitva ukázala, že Michaelove orgány boli v dobrom stave, pečeň bola v poriadku a srdce bolo silné. Povedali, že nemal infarkt. Musela to byť nejaká alergická reakcia alebo niečo sa zle skombinovalo. Bola tam nejaká reakcia.
Kde sa teda momentálne nachádzaš? Je tu pár vecí, ktoré by mali byť ujasnené. Musím sa uistiť, že pozostalosť po Michaelovi bude spravovaná v súlade s tým, čo viem. Bol som menovaný do vedenia Sony/ATV Music Publishing. Takže tam mám istú prácu. Michael napísal list, v ktorom ma menoval. Keď odvolali Dr. Thomeho, nastúpil som ja a Joel Katz.

Zarmucuje ťa, ako sú rodinné nedorozumenia prepierané na verejnosti? Je to smutné v tom ohlade, že je tam vela chybných informácií. Rodina nevedela, čo sa deje. Nevideli Michaela každý deň, ako ja. Bol si najbližší so svojou matkou a jeho deťmi. Dal som mu osobný priestor, aby bol so svojou rodinou. Niektorí z nich hovoria veci, o ktorých nemajú vedomosti. Sú to len dojmy. Musia čeliť faktom a urobiť zopár rozhodnutí.

Aký bol Michaelov vzťah s jeho otcom? Joe bol jeho otec a to bolo, čo Michael chcel. Nechcel vedieť o žiadnych obchodoch. Chcel len, aby bol jeho otcom. Chcel byť milovaný ako syn, nie ako produkt.

Bolo to niekedy tak? Neviem. Pozrite si rozhovor s Joeom Jacksonom u Larryho Kinga a urobte si úsudok. Bol to vykolajený vlak.

Musíš byť stále v šoku. Michael vytvoril jednu z najväčších show vôbec, $27 miliónová produkcia. Prešiel som si to celé s ním každý deň. Je smutné, že ludia to nikdy neuvidia. Ale najpodstatnejšia vec je, že som stratil môjho priatela. To je pre mňa podstatné. Ostatné veci sú, aké sú.

Odkial pochádza tvoja prezývka "Tookie"? Pochádza to z mena Tookie. Šéf polície v Pittsburgu sa na mňa prišiel pozrieť, keď som sa narodil a nazval ma tak. Keď som sa oženil, bol som Tukkie. Každý, koho poznám od detstva, ma volá Tookie. A tí, čo ma poznali po svadbe, ma volajú Tukkie. Som ženatý 32 rokov. Som jediný chlapík v hudobnom biznise, ktorý nebol na liečení a nerozviedol sa.



Pohřeb Michaela Jacksona

4. září 2009 v 8:58 | Angie |  Michael Jackson
Tak už nám Michaela pohřbili. Původně to mělo být při západu slunce, ale rodina se zpozdila o 90 minut, takže obřad začínal v 8:30(20:30) (5:30 u nás).

Bylo velké bezpečnostní opatření, které bylo namístě, jelikož známe paparazzi.

Pohřbu se zúčastnila Liz Taylor, Macaulay Culkin, Liza Marie Preslye a dalších asi 200 hostí.

Bratři a synové měli červené kravaty a smuteční pásku.

Děti Michaela vložili do rakve dopisy na rozloučenou... Je to strašné, když se nad tím zamýšlím, protože si vemte, že po dvou měsících opět viděli tatínka.
Žijí s tím vědomím, že už tatínek není a najednou další pohřeb a opět jsou u tatínka, kterého mohou vidět a pohladit... Tohle je na psychiku strašné a u dětí tuplem. Blanket je nejmladší, už z toho má rozum, ale ne takový, aby třeba pochopil, že tohle už příště nebude. Možná jim to naopak pomáhalo přežívat tyto smuteční a prázdné dny bez tatínka, protože žili s vědomím, že tatínka ještě uvidí. Ale teď už to prázdno bude na pořád .

V popředí prý byl fotoaparát, a tak je naděje, že by se mohly snímky použít do filmu This is it.

Je mi z toho neskutečně smurno. Zapálila jsem si svíčku a pouštím si Michaelovu hudbu. Ostatně jako každý den.
Moc na Michaela každý den vzpomínám a o to víc, že to byla tak zbytečná smrt. Tak strašně zbytečná!!! Smrt z nedbalosti jednoho rádoby doktůrka!!!

Michaela, děkuji za vše, co jsem se od Tebe naučila. Za to, že vidím život jinak a lepší!!!

I Love You So Much, Michael Jackson!!!


A takhle si představuji Michaela nahoře, jak se má krásně a konečně bez bolestí a falše!!!





K tomu nemám co dodat... Je to prostě strašný!!!

3. září 2009 v 14:40 | Angie |  Michael Jackson
Focení Michaela při kauze Chandler z knihy The Magic And The Madness by J. Randy Taraborrelli
Překlad: Concorde

Když dorazili právníci, trvalo jim hodinu přesvědčit Michaela, aby vyšel ze svého pokoje.
Když vešel konečně do obývacího pokoje, byl viditelně rozrušený. Měl na sobě hnědý župan.
Zakryl si obličej rukama, jak když se brání před paparazzi.

Řekli mu, aby stál na podstavci uprostřed pokoje.
Prosím nenuťte me to dělat, prosil Michael.
Nemáme na vybranou pane, řekl mu jeden z detektivu.
Při pohledu na obraz Liz Taylor Michael pomalu sundal župan, pod kterým měl plavky…
Ty si budeš muset sundat taky, řekl detektiv… Michael se vysvlékl z plavek, pod kterými měl ještě boxerky…
Pane, prosím, řekl detektiv..

Michael plakal, sundal si boxerky a stal tam svlečený nejen ze svých šatů, ale i z celé jeho důstojnosti..
Všechny oči se upřely na nej, aby viděli skvrny, které Chandler popisoval (samozřejmě neseděly)
O můj bože, vzlykal Michael a vypadal, že každou chvilku omdlí…

Policie ho otáčela pomalu, dělala si poznámky o jeho těle, o barvě jeho zadečku a intimních partií.
Fotograf udělal pár snímků předtím, než Michael seskočil z podstavce. To stačí! řekl Michael prchající z pokoje.

Po 15 minutách pláče, vřískotu a prošení byl přemluvený právníky se vrátit. Žalostný nářek byl slyšet celým domem. Michael by zlomený... Tloukl nohou do země.

Znovu stál nahý, více fotek, natočení videa… Prosím můžeme už skončit? prosil Michael.
Jeden z doktorů vytáhl pravítko (nějaký měřič) ale tu už zasáhl Michaelův doktor,
to stačí, řekl odhodlaně, obleč se Miku…

Michael utíkal z pokoje, klepal se a křičel, jak jste mi to mohli udělat?


Výstižné gesto!!! Úmyslně jsem použila fotografii, která by vystihla Majkího pocity!!!




























Gheto...

3. září 2009 v 8:23 | Angie |  Gheto - Elvis Presley
Tuhle písničku sem musím dát, protože je moc krásná a připomíná mi tak moc to, co cítil Michael. Elvis a Michael měli asi hodně společného. Nebo spíš víc, než jsem si myslela...



V GHETTU
Zatímco se snáší sníh
Chladným a šedým chicagským ránem
Narodilo se chudé, malé dítě
V ghettu
A jeho máma pláče
Protože je jediná věc,
kterou nepotřebuje
Jsou to další hladová ústa k nasycení
V ghettu

Lidé, cožpak nerozumíte?
To dítě potřebuje pomocnou ruku
Nebo jednoho dne vyroste v
zuřivého mladého muže
Podívejte se na sebe a na mne
Jsme tak slepí, abychom viděli?
Nebo jednoduše otočíme hlavu
A díváme se na druhou stranu

Dobře, svět se otáčí
A hladový malý kluk s usmrkaným nosem
Si hraje na ulici, zatímco vane studený vítr
V ghettu
A jeho hlad pálí
Tak se začne potloukat v noci po ulicích
A učí se, jak krást
A učí se, jak bojovat
V ghettu

Pak jedné noci v zoufalství
Se mladý muž utrhne
Koupí pistoli, ukradne auto,
Zkouší utéct, ale nedostane se daleko
A jeho máma pláče

Zatímco se dav srocuje kolem
zuřivého mladého muže
Na ulici zastrašujícího pistolí v jeho rukou
V ghettu
Zatímco její mladý muž umírá
V chladném a šedivém chicagském ránu
Se narodilo další malé dítě
V ghettu




Sexy Michael Jackson

3. září 2009 v 8:04 | Angie |  Videa MJ

Když se řekne Michael Jackson...

3. září 2009 v 7:15 | Angie |  Michael Jackson
Když se řekne Michael Jackson, tak každý z nás vidí někoho jiného. Někdo hned má před očima nádhernou Andělskou tvář. Jiní si vzpomenou na charity. Jiní na nádherný zpěv a tanešní kreace.
Já vidím úžasného, mladého človíčka, který za život udělal strašně moc pro svět, ale svět neudělal nic pro něj.
Když se nad tím zamyslím, tak mám před sebou nádherného človíčka s Andělskou tvářičkou a úžasně čistou duší a nádherně krásným a čistým srdíčkem, který svůj život prošel s bolestí a trápením...

Kdo byl Michael Jackson?! Byl, stále je a bude! Fenomenální, úžasný, nadlidský, ciltivý, nesobecký, milující člověk, otec, syn, bratr, ale také muž, který měl své city a pocity.
Bulvár se nikdy nezastavil a neřekl si, že je to také jen člověk jako právě třeba ten reportér, který psal článek, kde byla jen špína a lež.
Proč? Za co? Proč se dnes oslavují vrazi a úžasní lidé jsou vláčeni v médiích jako ti největší lumpové?! Proč a za co?!
Kolik toho měl ještě unést? Nestačilo, že od mala, už jako 5 letý klučina stál v nahrávacím studiu a nevěděl co je to dětsví?
Přišel ze školy, odložil tašku a běžel do studia. Natáčeli dlouho do noci a ve většině případech neměl čas se ani najíst. Ale miloval hudbu a ta dokázala Michaela dělat šťastným. Ale co v momentě, kdy byl doma a seděl v pokojíku? Přemýšlel nad svým životem. Nad prázdnotou, která zaplnila jeho srdce...

Proč si nikdy nikdo nedokázal uvědomit, že trpí! Že je tak strašně moc sám! Jen Michael a jeho vzpomínky a bolest.

Je mi z toho smutno, když si představím, jak Michael sedí v obývacím pokoji v Neverlandu a přemýšlí. Pouští si hudbu, nebo film, a nebo se jde projít... Ale stále je tam ta samota.
Jak někdo tedy může říct, že měl všechno na co si pomyslel?! Neměl! Lásku a pochopení si za peníze nekoupíte, tak jako zdraví a ukradené dětství!

Michael nejen, že měl nemoc vitiligo, ale dokonce se mluví o nemoci Lupus. Je to nemoc, která napadá klouby, ledviny, zdravé tkáně a buňky v těle, takže člověk s touto nemocí má neskutečné bolesti, kdy vám dovolí nemoc usnout na maximálně 2 hodiny.
Lékaři se shodli, že musel žít v neuvěřitelně silných bolestech. Má snad někdo právo tedy soudit Michaela za to, že užíval Demerol? Nemá a já ho obdivuju, že si dokázal poradit a nikdy si nestěžoval. Je to škoda, protože kdyby do světa vpustil jak trpí, tak by se našli lékaři, kteří by se ozvali s pomocí. Věřím tomu, že ano.

Vitiligo, Lupus, ukradené dětství, soudy a ponížení, které zanechali na vždy bolest v srdci, lidi co jen tahali peníze a nakonec zabití od člověka, kterému hodně věřil. A tím je dr. Conrad Murray. Každý věří svému lékaři a na to doplatil cenou nejvyšší - ŽIVOTEM!!!

Tahle smrt byla tak zbytečná, že nevím jak to mám popsat slovy. Strašně cítím tu bezmoc, že se to nemuselo stát.
Titulky novin mohly ukazovat města, kde Michael vystupuje, fotografie nádherných póz a videa tanečních kreací by nám přinášel internet. Namísto toho čteme špínu, hnus, lži a pomluvy...

Co víc dodat? Jen to, že je mi ze všeho skutečně smutno. Když si představím, že Michael mohl zemřít jako stařičký dědeček ve své posteli a ve spánku obklopen svou rodinou a vnoučaty. Byl by tak úžasný děda. Pyšný a šťastný...

Právě mi hraje Heal The World, kterou máme v názvu blogu... Je nádherná...

Michaelovi byl pozměněn úmrtní list. Už je tam připsáno, že nezemřel na selhání srdce, ale že byl zabit!!!