Prosinec 2009

Vstupte šťastnou nohou do Nového roku 2010!!!

31. prosince 2009 v 10:30 | Angie (autorka si vyhrazuje autorská práva. Bez dohody předem nic nekopírovat!!!) |  Michael Jackson
Tak tu máme poslední den v roce 2009 a já Vám všem chci krátce napsat…
Chci Vám říct, že jsem ráda, že navštěvujete můj blog. Že jsem moc ráda, že jste. Jsem moc ráda, že jsme se poznali, a že nás spojuje všechny jedno a totéž a to, ♥♥ Michael Jackson ♥♥♥…

Jak víte, tak komunikuji s Anděly… Zatím Vám pomáhám, když potřebujete na něco odpovědět skrze kyvadlo, nebo vyložit Andělské karty… Když máte nějaký problém, tak se na mě obracíte a já Vám ráda pomůžu…
Totéž platí samozřejmě i nadále. Jsem tu pro Vás. Tak pište emaily, když potřebujete. Stačí napsat vzkaz tady do zprávy pro příjemce a mě to přijde na email. Jen musíte zadat svůj kontakt na Vás…

Asi od února už budu pracovat naplno… Samozřejmě i s odkazem Michaela!
Torema se už nemůže dočkat, až se přestěhuje do Prahy a budeme pracovat.
Takže co dodat k dnešnímu dni? Jediné co mě na něm těší je, že uvidím Michaela. Koncert na TV Barrandov. Dokonce ten koncert mám od manžela na DVD, ale já se na něj nepodívám dřív, jak v TV…

Není to paradox??? Michael uspořádal charitativní koncert pro oběti Tsunami 10.9. 2001 a druhý den (11.9. 2001) zaútočili teroristé na Manhattanu. Až mnou projel mráz teď, jak to píšu… Hnusný paradox!!! Hnusná realita!!!

Všechny Vás prosím, pomáhejte druhým. Myslete na druhé, ne jen na sebe. Život je tak krátký a je krásný, když se člověk ohlédne a vidí za sebou kus práce. Nebo ten pocit, že jsme něco udělali.
Já bych tak moc chtěla být vegetariánka, ale nemůžu. Jsem po onkologické nemoci a nemůžu si dovolit výrazně zhubnout.
Michael byl vegetarián, proto tolik zhubl. Ale i tak byl pořád krásný! Výjimečný! A NÁŠ!!!

Mějte se krásně a ještě Vám napíšu můj druhý blog http://andele-zivotpozivote.blog.cz , kde píši o Andělích. Jsem na začátku. Teď to nějak nestíhám, ale napravím to v lednu…

Všem Vám přeji šťastný vstup do Nového roku 2010, aby byl krásnější, než rok 2009 a pomozme tomu, aby byl hezčí, protože když si něco moc přejeme, tak to můžeme mít… Angie

Krásný rozhovor s Michaelem...

26. prosince 2009 v 11:15 | Angie (autorka si vyhrazuje autorská práva. Bez dohody předem nic nekopírovat!!!) |  Michael Jackson

Nejčastější slovo, které v mnoha rozhovorech Michael Jackson během své dlouholeté kariéry dal, bylo Láska. Také Děti a samozřejmě Muzika, kterou zasáhl a ovlivnil celou generaci...

Našla jsem na internetu hezký rozhovor s Michaelem. Snažila jsem se oddělit otázky od odpovědí. Pokud někde najdete spojenou otázku s odpovědí, tak se předem omlouvám!!!


Připadáte si někdy osamělý?

Rozhodně. Na pódiu je to v pořádku, ale někdy, i když mám dům plný lidí, stejně si uvnitř připadám sám. Ale já si nestěžuji, protože si myslím, že mi samota pomáhá v práci.

Změnilo vás to, že jste se stal otcem?
Nesmírně. Začal jsem přehodnocovat, jak trávím čas, a taky se cítím odpovědný za správnou výchovu. Zároveň ale nedopustím, aby to cokoliv změnilo na mé hudbě, tancování nebo koncertování. Jen prostě musím hrát dvě odlišné role. Já jsem chtěl odjakživa mít velkou rodinu, už v době, kdy jsem chodil do školy. Vždycky jsem říkal tátovi, že ho trumfnu - on měl deset dětí, takže já bych chtěl mít jedenáct nebo dvanáct.

Nevadí vám občas, že vám sláva v raném věku vlastně ukradla dětství?
Ne, kvůli tomu naštvaný nejsem, ale mrzí mě to. Nikdy jsem si třeba nemohl ráno přispat, chodit na večírky, nebo si hrát s ostatními dětmi. My jsme doma ani neslavili Vánoce nebo jiné svátky.

Bylo pro vás v dospívání obtížnější proto, že jste byl už jako teenager superstar?
Ano, a bylo to velice těžké. Myslím, že každé dítě si prochází obdobím, kdy už není takové to nádherné a okouzlující dítko. Jenže začne růst a všichni kolem by chtěli, aby zůstal dítětem.

Koho myslíte - ti všichni kolem?
Veřejnost a publikum. Příroda si ale stejně jde svou cestou. Jako kluk jsem měl hrozné akné, styděl jsem se tak, že bych se radši neviděl. Schovával jsem se někde v přítmí, nechtěl jsem se podívat do zrcadla a táta si ze mě utahoval. Nesnášel jsem to a denně jsem kvůli tomu brečel. Táta nikdy nebyl takový, jakého bych si přál. Ale matka byla báječná. Pro mě je vzor dokonalosti. Kéž bych jen dokázal chápat i tátu.

Teď už s otcem vycházíte?
Už je to mnohem lepší, otec je mnohem milejší. Asi už si uvědomil, že bez dětí a bez rodiny není nikdo nic. Kdysi jsme měli hrůzu z toho, jenom když se objevil ve dveřích, ale dneska už je fajn. Kéž by to jenom netrvalo tak dlouho. Táta už se mě dneska neptá, jestli jsem podepsal tuhletu nebo támhletu smlouvu, ale jak se mám, co jsem jedl a tak. Obyčejné věci, to jsem od něj vždycky chtěl slyšet. Konečně se zajímá, jestli jsem v pořádku a tak, což je od něj velmi milé.

Pomáhala vám hudba utéct od dětských strachů?
Samozřejmě. My jsme doma pořád zpívali, i třeba u toho, když jsme myli nádobí. Nebo jsme vymýšleli písničky - pořád, ať jsme dělali cokoliv. To je na té věci velkolepé: přes tragédii, bolest. Tak to mají i velcí klauni, kteří vás pobaví, ale za smíchem vidíte jejich utrpení. Chaplin to uměl skvěle, lépe než kdokoliv jiný. Dneska pro mě rodina znamená všechno, hlavně lásku. Tak nás to učili, nakonec jsme všichni v naší rodině kamarádi, což je důležité. Ať si lidi nebo média říkají cokoli, jsme přátelé a máme se moc rádi.

Chcete říct, že vaše rodina drží pohromadě, i když to bulvár líčí jinak?
Ti se jen honí za senzacemi.

Kdo jsou vlastně pro vás nejlepší přátelé?
Moje děti, naše rodina, bratři, sestry a většina lidí, které mám kolem sebe.

A kdybyste měl jmenovat jednoho nejlepšího přítele?
Asi byste ty nejvěrnější podle jména stejně neznali, takže ...

Třeba Elizabeth Taylor?
Ta patří k těm nejvěrnějším, vídáme se pravidelně. Je výborná kamarádka, zrovna jsem byl nedávno u ní. Večer si často voláme, občas i několikrát týdně.

To byla ona, kdo vás nazval poprvé králem popu?
Ano, já sám bych sebe nikdy nijak netituloval. Kdybych teď zavolal Elizabeth Taylor, potvrdila by vám, že ten titul skutečně vymyslela ona. Uváděla mě, tuším, že na American Music Awards, a vlastními slovy - ve scénáři to nebylo - řekla: "Jsem jeho velikou fanynkou a podle mého názoru je to král popu, rocku a soulu." Tisk to začal opakovat a pak se toho chytli i fanoušci.

A jak jste se dal s bratry dohromady, když jste chtěl pomoci obětem tsunami?
Říkal jsem si, že bych měl něco udělat. Kvůli tomu nám přece Bůh dal talent, abychom lidem něco dávali a pomáhali. Tak jsme se s bratry rozhodli natočit společně písničku.

To jste jim jen tak zavolal a řekl: Koukněte bráchové...?
Řekli jsme si, že chceme ve studiu nahrát něco pro oběti tsunami, a navrhl jsem jim, že bychom se kvůli tomu mohli dát dohromady. A oni souhlasili.

Nezáviděli vám někdy bratři, že jste tak brzy přitahoval většinu pozornosti na sebe?
O ničem takovém nic nevím.

Opravdu jste nikdy neměl pocit, že na vás žárlí?
Počkejte, musím se zamyslet... Ne, myslím, že mi vždycky přáli a žádnou žárlivost jsem od nich nepocítil.

Ani sestra La Toya vás nenaštvala tím, co napsala ve své vzpomínkové knize? Tím, co říkala o vaší rodině?
Já tu knížku nečetl. Můžu jen říct, že La Toyu moc miluju, a tak to zůstane napořád. Vždycky pro mě bude ta milující La Toya, se kterou jsem vyrůstal.

Přece jen jste se s bratry znovu sešel na koncertech v New Yorku. Bylo to po dvanácti letech vaší sólo dráhy. Byl jste nervózní?
Ne, bylo mi ctí být na pódiu společně se svými bratry. Hřálo mě z toho u srdce, byl jsem velmi šťastný.

Uvažujete o dalším turné s bratry?
Neřekl bych. Rozhodně bych s nimi udělal album, ale ne turné. Oni by určitě rádi, ale já bych se radši soustředil na jiné věci. Turné je fyzicky velmi vyčerpávající, dvě hodiny na pódiu jsou pro mě, jako kdybych běžel maraton. Před a po koncertě se vždycky vážím a vidím, že shodím tak čtyři a půl kila. Všude kolem je pot. Pak jdu na hotel, napumpovaný adrenalinem a nemůžu usnout. A další den zase koncert, je to velmi těžké.

Jestliže nechcete na turné, jak hodláte uspokojit poptávku fanoušků a vaši potřebu veřejného vystupování?
Chtěl bych dělat intimnější koncerty a zpívat písničky, které se mě obzvlášť dotýkají. Něco ze srdce a z duše, jen s jediným reflektorem na scéně.

Tušil jste, když jste nahrával Thriller a Off The Wall, že děláte na nadčasové klasice?
Ano. Nechci, aby to znělo namyšleně, ale ano. Věděl jsem, že mám v rukou skvělý materiál, melodicky, zvukově, skladatelsky. A splnil očekávání.

Ohlédl jste se někdy za svými staršími alby s pomyšlením: Můj bože, Thriller je neprodávanější album všech dob?
Snažím se na to nemyslet, nechci takhle uvažovat. Co jsem udělal, udělal jsem. Teď dělám něco jiného. Proto nemám doma žádné ceny ani trofeje, u mě doma byste nenašli žádné zlaté desky. Měl bych jinak pocit, že už jsem udělal všechno, co jsem mohl.

Právě klip k Thrilleru změnil podobu hudebního videa, jak jste přišel k tomu nápadu?
To za mnou domů jednou přišel bratr Jackie a říká: "Koukáš na tu novou televizní stanici? Vysílají tam jenom hudbu, jmenuje se to MTV." Tak jsem se na to podíval a přišlo mi to velmi zajímavé. Ale moc se mi nelíbilo, jak většina klipů byla jen koláží obrázků. Chtěl jsem udělat něco, co bude mít začátek, prostředek a konec. Prostě něco jako krátký film.

A pak vás zrovna video k Thrilleru a k dalším písničkám z té desky vystřelilo mezi světovou extratřídu?
Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, jen jsem chtěl udělat něco, na co bych se chtěl dívat já sám. Když jsme dělali na Thrilleru, přál jsem si, aby výsledek byl děsivý, ale zároveň zábavný a vzrušující.

Jak byste charakterizoval dobu, kdy to vznikalo?
Byly to skvělé časy, ale zároveň smutné. Spousta mých snů se stávala skutečností. Být slavným bylo skvělé.

Proč říkáte i smutné časy?
Protože jsem míval deprese, když se mi nepodařilo přesně to, co jsem chtěl.

Myslíte tím, že album Thriller nedopadlo podle vašich představ?
Ne zcela.

Která píseň se vám nezdála?
Wanna Be Startin' Something. Skládání je složitý proces, na pásek musíte zaznamenat přesně to, co vám hraje v hlavě. Když to slyším v hlavě, je to překrásné. Jenže to pak musím přepsat na pásek. Třeba zrovna duet s Paulem Mc Cartneym The Girl Is Mine není přesně to, co jsem si představoval, ale dopadl skvěle. Ale třeba Billie Jean, to je přesně ono. Pracoval jsem na ní velmi tvrdě, tři týdny jsem dělal jen na té basové lince.

A řekněte, co jste cítil, když album Invincible dobylo hitparády ve dvanácti zemích?
Krásný pocit. Tekly mi slzy štěstí, když jsem viděl všude kolem tolik lásky.
Invincible vznikalo poměrně dlouho, hrál v tom roli váš perfekcionismus?
Chvíli to skutečně trvalo, protože nejsem nikdy spokojený se skladbami. Napíšu tunu skladeb, všechny je vyhodím a napíšu nové. Všichni mi říkají: "Jsi blázen? Vždyť tohle mohlo jít na desku." Ale já na to: "Je to snad lepší než tahle věc?" Máme pětasedmdesát minut na CD a musíme se toho limitu držet.

Přistupoval jste k práci na Invincible se singlovou melodií v hlavě?
Nikdy takhle neuvažuju, muziku tvořím jako celek a o hitových singlech nepřemýšlím. Snažím se, aby to byla směsice všech možných zvuků, barev, aby si v ní každý něco našel. Počínaje farmářem v Irsku až po dámu, která drhne záchody v Harlemu.
Invincible bylo sice na prvních místech hitparád, ale nemělo tak oslnivé prodeje jako Thriller.
Ono je to obtížné, protože vlastně bojuju sám proti sobě. Ale já vím, že Invincible je stejně dobré album jako Thriller, ne-li lepší, má toho tolik co nabídnout. Hudba je to, co tady zůstává. Invincible byl velký úspěch. Když se poprvé hrál Louskáček, byl to propadák. Důležité je, jak ta která věc obstojí v čase. Velká muzika a velké melodie jsou nesmrtelné. Kultura se mění, móda se mění, ale velká muzika tu bude navždy. Pořád posloucháme Mozarta, Čajkovského, Rachmaninova, všechny tyhle velikány. Jejich muzika je jako socha nebo úžasný obraz, nikdy nezemře. To je prostě fakt.

Píšou se vám snadno nové skladby?
To je ta nejlehčí věc na světě, protože nemusím dělat absolutně nic. Zní to hrozně, ale je to tak. Nebesa mi je snesou až do klína v celé své kráse. Ty pravé klenoty se rodí právě takhle. Můžu si klidně sednout ke klavíru a říct si: "Tak dneska napíšu nejlepší song na světě," a nic. Pak se jdu projít, nebo se sprchuju a najednou bum, je to tady. Přímo v mé hlavě. Spoustu písní jsem napsal právě takhle. Hrál jsem pinball a najednou jsem utíkal nahoru do pokoje pro diktafon a začal si nahrávat nápady. Novou věc vždycky slyším jako celek, vím přesně, jak budou znít smyčce, jak basa, jak třeba cemballo, prostě komplet celou skladbu.

Je těžké to pak zaznamenat na diktafon?
To je právě frustrující. V hlavě to slyším kompletní, všechno tam je, ale pak to musím nějak dostat na pásek. Jak říkal Alfred Hitchcock, film je hotový. Jen ho ještě musím natočit. Stejné je to s písničkami. Slyším to v celé své kráse, jen to musím nahrát a dokončit.

Věříte, že hudba může léčit?
Je to mantra, která konejší duši. Pomáhá posilovat tělo, podobně jako jídlo. Je velmi důležité pochopit sílu hudby. Když jedete ve výtahu, nebo jste v nákupním centru, hudba ovlivňuje způsob, jakým nakupujete, nebo třeba jak se chováte ke svým sousedům.
Jaké to je soutěžit v hitparádách s lidmi jako N'Sync a Britney Spears, dětmi, které se narodily v době, kdy jste byl na vrcholu slávy?
Je to zvláštní. Měl jsem písničky na prvních místech hitparád v roce 1969 a v 70. letech a v roce 2001 jsem byl pořád na špici. Nemyslím si, že by někdo jiný měl podobné skóre. Je to velká pocta a jsem šťastný. Nevím, co bych k tomu ještě dodal, jsem rád, že se lidem pořád líbí, co dělám.

Líbí se vám hip hop?
Mám rád spoustu hip hopu, spoustu. Mám rád hudbu, ale nelíbí se mi ten tanec, vypadají u toho, jako kdyby cvičili aerobik.
Proč jste si jako remixéra nového singlu You Rock My World zvolil právě Jay-Z?
Je v kurzu, zbrusu nové jméno a dnešní děti ho mají rády. Zabrnkal na nervy současné populární kultuře, prostě to dává smysl.

Zavzpomínejte, jaké to bylo na koncertě New York's Hot 97 Summer Jam, kde jste vystoupil jako host Jay-Z?
Prostě jsem se objevil a objal jsem ho. Lidi v tu chvíli úplně explodovali, nádherné přijetí, byl jsem šťastný. Skvělý pocit, láska,
láska.

Nevadí vám dívat se na lidi jako Usher, Sisquo, Ginuwine nebo Destiny's Child, jak vás napodobují?
Takhle nad tím nepřemýšlím. Jsou to umělci, kteří vyrostli na mé hudbě. Když dospíváte s poslechem nějakého umělce, snažíte se ho napodobovat. Chcete vypadat jako on, oblékáte se jako on. Když jsem byl malý, byl jsem James Brown, Sammy Davis Jr., takže je to pro mě pocta.

Není v rozporu sexuální náboj vaší hudby a tance s vaší vírou?
Nemyslím, zpívám o věcech, které se týkají lásky. A jestli si to někdo vykládá sexuálně, je to jeho věc. Na rozdíl od některých raperů nepoužívám sprostá slova. Uznávám jejich hudbu, respektuji ji, ale domnívám se, že na rozdíl od nich si mě víc váží matky dětí a vůbec starší generace. Kdybych zpíval hrubá slova a viděl v publiku postarší dámu, asi bych se styděl.

Viděl jste někdy film Hledání Země Nezemě nebo četl o J. M. Barriem, který napsal Petera Pana?
Barrieho znám dobře, patřím už pěknou, ale pěknou řádku let k jeho fanouškům. Vybudoval jsem Neverland jako domov pro sebe a svoje děti vlastně skoro podvědomě.

Ale Neverland jste přece vlastnil ještě předtím, než jste se stal otcem. To jste si ho pořizoval sám pro sebe? Všechna ta exotická zvířata byla jen pro Michaela Jacksona?
Pro mě a pro všechny ostatní, se kterými se o ně dělím. V Neverlandu můžu dělat to, co jsem nemohl, když jsem byl malý. My jsme nemohli chodit do kina nebo do Disneylandu, moc legrace jsme si neužili, jezdili jsme na turné a tvrdě pracovali. Bavilo nás to, ale Neverland je pro mě uzavřené místo, kde najdu všechno, co mám rád.

Vytvořil jste si podobně jako Barrie tenhle vysněný svět, ale nemyslíte, že z něj někdy vyrostete? Nepřipadají vám někdy všechny ty lamy a okružní jízdy vláčkem trochu přihlouplé?
To by musel být přihlouplý i Pánbůh, protože ten vytvořil všechny věci pro malé i velké. Jiní muži mají Ferrari, letadla, vrtulníky a kdoví co všechno je ještě baví. Mě zas baví rozdávat a podělit se o jednoduchou, nevinnou zábavu.

Takže si zpětně vynahrazujete, o co jste přišel, ale myslíte, že se to vůbec dá nahradit? Může to být vůbec to samé?
Teď je to větší legrace.

Vážně?
Já bych na minulosti nic neměnil, takhle mě to baví.

Musíte mít kolem sebe nějakou dětskou auru, protože víme, že si s vámi děti hrají, jako byste byl jedním z nich. Děcko by ale přece nedokázalo postavit nic takového, jako je Neverland.
Díky. Dělat něco pro děti mě skutečně baví a snažím se v tom napodobit Ježíše, čímž se s ním samozřejmě nesrovnávám, ani neříkám, že jsem jako on. Snažím se Ježíše napodobit v tom, jak prohlásil, že máme být jako děti, že je máme milovat, snažit se být čistí a nevinní jako děti. A vidět svět jejich užaslýma očima znamená ocenit jeho kouzlo, a to mě na tom baví.

Co říkáte na obvinění, které proti vám vznesl prokurátor kvůli tomu, že jste měl zneužívat chlapce?
Naprosto falešné obvinění. Než bych nějakému dítěti ublížil, to bych si raději podřezal žíly. Já bych dítěti nikdy nic zlého neudělal. Ta obvinění jsou zcela falešná. Hrozně mě pobouřila. Nikdy bych něco podobného neudělal.

Je skvělé vidět vás s vašimi dětmi - jak to takhle bez chůvy vůbec zvládáte?
Já se o svoje děti rád starám sám. Baví mě to, a jeden z důvodů, proč jsem si je pořídil, byl, že o ně budu moct pečovat. Přináší mi to úlevu, štěstí i zábavu, vždyť jsou to báječně sladké a nevinné děti.

Co pro vás vlastní děti vůbec znamenají?
To se těžko říká slovy, protože jsou pro mě vším. Probudím se a do nového dne vykročím jen díky nim. Udělám jim snídani, vyměním plínky, a když chtějí něco číst, tak si spolu čteme nebo hrajeme na schovávanou, na slepou bábu a báječně si to užijeme.

A dokážete jim vytvořit normální svět? Ven asi moc nechodí.
Snažím se, co to jde. Samozřejmě bych chtěl být nejlepším tátou na světě.

A dochází jim vůbec, kdo jste a co pro tolik lidí znamenáte?
Určitě, vždyť se mnou jezdili na turné v limuzínách obklopených samými fanoušky.
A líbilo se jim to?
No, pro ně to bylo dobrodružství, dokonce chtěly i na pódium. Prosily mě, ať je tam vezmu sebou. Tak to určitě jednou udělám, aby je poprvé viděl i celý svět.

A co vaše plastické operace?
Ale plastické operace má celý Hollywood! Nechápu, proč všichni ukazují jenom na mě. Tisk už to přehání. Vždyť jde jenom o můj nos, a oni píšou, že jsem si nechal operovat snad všechno, jako by jim nos nestačil. I Elvis přece podstoupil plastickou operaci nosu, říkala mi to Lisa Marie (red. pozn.:
dcera Elvise Preslyeho, se kterou byl Jackson od května 94 do ledna 96 ženatý). Ale o tom se nemluví. Všichni ukazují prstem jenom na mě, a to není fér. Nikdy jsem si nenechal operovat oči, lícní kosti ani rty.

Takže jste spokojený s tím, jak...
... nikdy nejsem spokojený s ničím, protože jsem perfekcionista, tak to se mnou je.

Jeden z vašich právníků na tiskové konferenci řekl, že jste hledal malého bělošského kluka, který by vás hrál v reklamě na Pepsi - jako když jste byl dítě.
To je pěkná pitomost. To je snad nejhorší, co jsem o sobě slyšel. Zaprvé v té reklamě je můj obličej z dětství, tak proč bych chtěl, aby mě hrálo bílé dítě? Jsem Afroameričan a jsem na svou rasu hrdý. Jsem hrdý na to, kdo jsem.

Když už jste zmínil Lisu Marii - prý lituje, že s vámi nemá syna a že by s vámi pořád možná ještě chtěla mít dítě. Je to pravda?
No tehdy to alespoň pravda byla. Ale ať vám na tohle odpovím cokoli, tak mám problém a příští vydání bulváru bude psát: "Lisa už ho prý nechce ani vidět!"

Zůstali jste přátelé?
Lisa je skvělá. Mám ji moc rád a jsme pořád přátelé. A člověk nikdy neví, co bude zítra. Nemám ale tušení, co vlastně cítí. Můžu říct jenom to, že ke mně domů chodí na návštěvu za mými děti.

Myslíte, že se ještě někdy oženíte?
To by bylo pěkné.

Co kouzelného by se napotřetí muselo stát?
Muselo by to přijít jako blesk z čistého nebe. Musel bych se na ni podívat a cítit: To je ona, tahle je ta pravá.

To jste cítil, u obou manželek?
Ano, jistě.

Noviny psaly, že vy a vaše druhá žena Debbie nejste biologickými rodiči vašich dětí. Že prý jí bylo implantované cizí vajíčko, a potom byla uměle oplodněná.
To je úplná pitomost a špinavá lež.

Chcete mít další děti?
Rozhodně. Jak jsem říkal: víc než otec, víc než deset.

Když na sebe myslíte, zdá se vám, že do svého otce v něčem dorůstáte?
V hodně věcech se mu podobám. On je velice silný, je to bojovník. Vždycky nás učil jednat odvážně, věřit si a stát si za tím, čemu věříme. Že žádná hvězda není tak vzdálená, aby se na ni nedalo dosáhnout, a nikdy se to nesmí vzdát. A to samé nám říkala i matka.

Takže vy jste taky bojovník?
Rozhodně.
Co byste řekl, že jste za člověka?
Snažím se být zdvořilý, velkorysý, lidem něco dávat a dělat to, co si myslím, že by po mně chtěl Bůh. Někdy se modlím, a ptám se: "Kudy mám jít dál, Bože? Co chceš, abych dělal dál?"

Zdroj - Internet (02.07.2009, Instinkt č. 26/09, autor: Jan Čáp, Jindřich Göth)

Výběr z rozhovorů otištěných v časopisech Large (2005), VIBE Magazine (2002), USA Today (2001) a
TV Guide Interview (1999)


Sladký Michael...

26. prosince 2009 v 10:16 | Angie |  Videa MJ

Michael je číslo :-)

26. prosince 2009 v 10:05 | Angie |  Videa MJ
Asi od 5 minuty, do asi 5:30, nebo tak nějak, ale to uvidíte a poznáte sami, to video miluji...
Michael jak zpívá Lise a potom jak zlobí, no nááádhera!!!


Úžasný záchvat smíchu Michaela Jacksona...

25. prosince 2009 v 15:37 | Angie (autorka si vyhrazuje autorská práva. Bez dohody předem nic nekopírovat!!!) |  Videa MJ
Všimněte si kolem 28 vteřiny, jaký úžasný záchvat smíchu Michael měl... Miluji momenty, kdy byl Michael šťastný!!!




Uzdravme svět...

25. prosince 2009 v 14:52 | Angie (autorka si vyhrazuje autorská práva. Bez dohody předem nic nekopírovat!!!) |  Michael Jackson
Přemýšlela jsem nad životem a životě po životě…
Hodně přemýšlím nad tím, co vše Michael udělal pro lidi, pro děti a pro svět.
Napadla mě myšlenka, že se Michael obětoval, protože člověk neodchází z toho to světa, dokud nepřijde jeho čas. Pokud ovšem Michaelův čas nenadešel…

Pokud si člověk chce vzít sám život a nenadešel jeho čas, tak si zničí život, zohaví tělo, ale neodejde…
Také jsem si ale řekla, že by se nemohl obětovat, že Michael natolik miloval své děti, že by je tu nenechal… No jo… Jenže pokud by lidi žili jako doposud, tak by bohužel planeta zanikla a tím by byl konec světa. Tudíž by to postihlo i děti Michaela Jacksona…
Všichni přirovnáváme Michaela k Ježíši. Podobný osud. Oba velice milující život a Svět…

Takže jak z toho ven, než se obětovat. Než se vrátit zpět domu… Michael byl Anděl už na Zemi a vrátil se zpět domu. Zachránil planetu podle mě… A to tím, že lidi pochopili. Ne všichni, bohužel, ale většina ano.
Spousta mladých teenagerů se zapojilo do projektů, které jsou, a to je moc dobře. Tohle planeta potřebuje. Lásku! Víc lásky!!! Jak říkával Michael…

Michael vždy poukazoval na to, že lidi potřebují více lásky. Trápilo Michaela to, že namísto toho, aby se rodiče více věnovali svým dětem, tak se do škol instalují detektory kovů!
Dále Michaela trápilo, že spolu už lidi ani nejedí u jednoho stolu. Tolik Michaela ničila myšlenka rodin…

Musíme to změnit… Od ledna, což je za chvíli to s toremou rozjíždíme, ale naplno od února. Takže kdo z vás se přidá a bude s námi podporovat planetu? Kdo z vás chce pomoci se záchranou planety?

Dlužíme to Michaelovi!!! Michael pro svět udělal maximum a svět se mu odvděčil ranami a utrpením! Pojďme nyní pomáhat a ukázat Michaelovi, že HO milujeme stejně, jako Michael miluje nás všechny!!!

Michaelovi nikdy nebylo zatěžko říct I love You… I love You More… I Love You Most…
Říkejte svým blízkým, jak moc je milujete. Jak moc jste rádi, že se máte…
Pomáhejte si navzájem. Pomáhejte dětem, které nemají domov. Stále na ulici potkávám studenty, kteří pomáhají charitám a prodávají všelijaké magnetky a spoustu jiných charitativních předmětů…

Heal The World… Uzdravme svět…




Prosím o hlas :-)

13. prosince 2009 v 11:48 | Angie (autorky si vyhrazují autorská práva. Bez dohody předem nic nekopírovat!!!) |  Michael Jackson
Ahojík zlatíčka, prosím o hlásek... Předem děkuji http://michaelisking.blog.cz/0912/sonf-4-kolo Angie

Co řekli naše celebrity o Michaelovi...

12. prosince 2009 v 7:01 | Angie (autorky si vyhrazují autorská práva. Bez dohody předem nic nekopírovat!!!) |  Michael Jackson
Opět ráno koukám na video, které mě dostalo a obávám se, že se půjdu asi znovu nalíčit, nebo spíš přelíčit...

Tady se můžete podívat, jak například Lucie Bílá a Hana Zagorová viděly a vidí Michaela Jacksona... KLIKNI ZDE...

A nezapomeňte se 31.12. 2009 od 19 hod. dívat na Barrandov. Uvidíme poslední živé vystoupení Michaela Jacksona. Toto vystoupení bylo v New Yorku a pouhý den před teroristickým útokem na Manhattan v New Yorku...


Mé malé zamyšlení...

8. prosince 2009 v 7:57 | Angie (autorky si vyhrazují autorská práva. Bez dohody předem nic nekopírovat!!!) |  Michael Jackson
Michael Jackson… Kam se podíváme vidíme nápis, fotografii, nebo něco, co nám připomíná Michaela Jacksona. A já se ptám, proč až nyní?! Proč tomu nemohlo být za života Michaela Jacksona? Proč nám Michaela Sony zakázala hrát? Tím nám Michaela úplně vymazávali z hlavy…

Bůh věděl co dělá. Jako svého syna Ježíše vyslal na pouť světem, tak nám poslal Michaela Jacksona do našich životů… Obětoval svého syna, aby se lidi probudili, aby pochopili co se snaží říct… Musel obětovat svého syna, aby lid otevřel oči a pochopil!

Tak stejně nám Bůh ukazoval pravou tvář Michaela Jacksona. Michael se narodil jako mimořádné děcko. Už jako malý si pozpěvoval a od pěti let zpíval veřejně.
Bůh však chtěl asi ještě prověřit lidstvo, jestli se už ponaučili, nebo ne. Michael se narodil jako černoušek, ale bohužel odešel z toho to světa jako běloch.
Já osobně si myslím, že to byla zkouška, ale ne pro Michaela, ale pro nás, pro lidstvo… Opět lidstvo neuspělo.

Michael celý život sklízel úspěchy, ale také bolest, ponižování a urážky. Trpkost, se kterou usínal, a se kterou se probouzel musela být neskutečně bolestivá.
Když si uvědomím, jak byl někde v sirotčinci, rozdával dětem dárky, sirotčinci peníze a druhý den o sobě četl, že je pedofil, tak to asi jistě nebylo příjemné.
V ten moment, kdy v sirotčinci seděl se cítil krásně, protože měl kolem sebe upřímné tvářičky - děti.
Michael nesčetněkrát řekl, že mu děti připomínají Boha. Že jsou čistí a proto je mu s nimi krásně…

Michael musel cítit, že patří jinam. Tak jako jsem to cítila já od dětství, že je něco jinak, že patřím jinam, tak i Michael to tak musel cítit.
Když nevíte, že patříte mezi Nebeské bytosti a procházíte určitými etapami ve svém životě, tak máte pocit, že jste divní. Ti ostatní se na vás tak dívají… Ale když pochopíte, tak je vám naprosto jedno co si ti druzí myslí, protože vy víte, jak úžasné je, kam patříte a jaké poslání tady máte.
Michael možná nevěděl hned, proto se asi i moc trápil, ale já pevně doufám, že pochopil, že je Anděl, že má tady svou úlohu a potom půjde zpátky domu, kam patří, a kde mu je dobře…

Já si myslím, že Bůh svět zkoušel… Dal nám takového úžasného človíčka, jakým byl Michael Jackson a co udělal bulvár?! Jen špína střídala špínu v podobě bulvárních plátků…

1. Michael si nechal narůst jemně bradku a hned se psalo, že si nechal implantovat umělé vousy. Proč by měl? Co je tohle za nesmysl?

2. Michael omarodil vitiligem a skrýval to před světem. Byl z toho tak strašně vyděšen, když to zjistil. Stále říkal, že to nikdo! nesmí vidět.
Bulvár napsal, že se Michael Jackson nechal vybělit, že se stydí za to, že je černoch. A přitom to bulvár už v té době věděl, že je nemocný…

3. Padlo na Michaela obvinění a bulvár byl nenažraný a psal a psal, jak je to pravda, jak to vědí, že Michael Jackson je pedofil…

4. Co se týče plastických operací, tak to bylo to samé. Jenže jak dokázat, že to není pravda?!
Ono nikomu nedošlo do teď to, že kdyby Michael Jackson měl plastiky, že by to už dávno někdo prodal? Nějaká zdravotní sestřička, nebo jakýkoli člověk z personálu? A já důkazy nepotřebuji! Ten největší jsem dostala a to věta Michaela, kterou řekl. "Mám jen dvě plastiky…" Ano, má nos a důlek na bradě.
Jen stupidní ignorant nepochopí, protože nechce chápat! Lidem se mění tvář, když hubnou, nebo přibírají, když se vyvíjí, jak tomu bylo u Michaela. Když se podíváte například na Janet, Jermaine, Michaelovo synovce ze 3T, tak uvidíte ty líce, tu krásnou tvář, ten tvar tváře… Synovci Michaela mají tváře jako Michael. A proč? Protože Michael je podobou na svou maminku a synovci na svou babičku. Jsou do rodu tatínka, a v Michaelově případě i po strejdovi by se dalo říct. Ale je to o tom, že geny jdou k Michaelově mamince.

5. Michael je neplodný, jsme četli další stupiditu.
Když se narodil Prince I., tak měl tmavé vlásky a tmavší pleť. Teď je světlý. Blanket byl naopak světlejší a nyní je tmavé pleti. Paris je od mala světlé pleti. A já se ptám, kdo z toho to vyvodil, že děti nejsou Michaela?
Pokud má dítě černoch s běloškou, tak je to tak, že můžou mít děti světlé pleti, ale například Paris, která je světlé pleti a vezme si také bělocha, tak jim se může narodit černoušek, což je pravděpodobné. Jde to ob generaci…
Prince I. Je moc Michaelovi podobný. Když byl malý, tak ty oči, naprosto stejné… Krásné… Blanket také. Nedávno jsem viděla fotografii, jak někdo udělal fotomontáží dlouhé vlasy Michaelovi, když byl malý. Naprosto stejní, oba!
Michael vysvětloval, že černochům se říká barevní proto, že byli i světlé pleti. Dokonce můžou mít i modré oči, jako Joe Jackson, otec Michaela.

Já nechci víc psát, protože mě to bolí, ale čím si Michael musel projít je krutý a já nevím co mám udělat, abych Michaelovi i teď pomohla… Ale vlastně vím… Od ledna budeme pokračovat v odkazu Michaela Jacksona.

Tohle je jen má úvaha o Michaelovi a Bohu. Napadlo mě, že by to tak mohlo být. Vezměte si čím vším prošel. Jak trpěl. A vezměte si už jen to, jaké měl bolesti páteře. Michael měl artritidu v dolní části páteře. O páteři toho vím skutečně hodně moc, je to mé zaměstnání, kde denně dělám přednášky na toto téma. Takže vím, jak musel trpět. A tančil, stále a pořád…

Michael Jackson………už to jméno zní vznešeně… Neskutečně si Michaela vážím, protože mi změnil život a nejen mě.
Já se už víc jak rok silně zajímám o Nebeské bytosti, a až po smrti Michaela jsem pochopila mnohem víc. Pomáhá mi sám Michael, ale o tom už něco víte a napíši o tom víc až příště. Teď se pomalu chystám do práce.

Přeji vám všem krásný a pohodový den ♥♥♥ Vaše Angie…

Planet Earth + překlad...

6. prosince 2009 v 8:44 | Angie (autorky si vyhrazují autorská práva. Bez dohody předem nic nekopírovat!!!) |  Michael Jackson
Je to nádhera. Báseň jsem sem už dávala, ale nyní jí dávám i s překladem...


Planeta Země, můj domov, moje místo
Vrtošivá anomálie v moři vesmíru
Planeto Země, jsi prostě
Proplouvající mrak prachu
Podružná planeta

Kus kovu svazující rez
Skvrna v otravné prázdnotě
Osamělá vesmírná loď, obrovský asteroid

Chladná jako kámen bez odstínu
Drží pohromadě s trochou lepidla
Něco mi říká, že tohle není pravda
Jsi moje láska, jemná a modrá
Zajímá tě to, podílíš se
V těch nejhlubších pocitech mého vlastního srdce
Lehký vánek, starostlivý
Přežívám hudbou, lovící moji duši

V žilách cítím ty záhady
Chodbách času, knih historie
živé písně roků pulzující v mé krvi
Tancovat do rytmu přílivu a povodně
Tvé mlhavé mraky, tvé elektrické bouře
byli divoké vichřice v mé vlastní podobě
Ochutnával jsem slané, hořké, sladké
Každé střetnutí vášně, žáru
Tvé hýřivé barvy, tvá vůně, chuť
Děsíš mé smysly vším tím spěchem
Ve tvé kráse, jsem věděl jak
se nabažit tohoto momentu teď.

Planeto Země, jsi prostě
Proplouvající mrak prachu
Podružná planeta

Kus kovu svazující rez
Skvrna v otravné prázdnotě
Osamělá vesmírná loď, obrovský asteroid
Chladná jako kámen bez odstínu
Držící pohromadě s trochou lepidla
Něco mi říká, že tohle není pravda
Jsi moje láska, jemná a modrá
Zajímá tě to, podílíš se
V těch nejhlubších pocitech mého vlastního srdce
Lehký vánek, starostlivý
Přežívám hudbou, lovící moji duši
Planeta Země, šlechetná a modrá
Z celého mého srdce, miluji tě…

Dnes trochu veselejší videa...

6. prosince 2009 v 8:29 | Angie (autorky si vyhrazují autorská práva. Bez dohody předem nic nekopírovat!!!) |  Videa MJ
Některá videa jsou krátká, ale krásná!!!




Miluji momenty, kde se Michael směje... Je to pohlazení po duši... A když vidím, jak byl šťastný, tak jsem spokojená...

Teda... tohle mě hned po ránu dostalo...

3. prosince 2009 v 7:25 | Angie (autorky si vyhrazují autorská práva. Bez dohody předem nic nekopírovat!!!) |  Videa MJ
Ta slova mě dostala...


Další video... je nádherný, tak nádherný...